Pátek 12. září

Tramtararáááá, poslední den školy je za námi.

Někteří jsou rádi, že škola končí, někteří litují, že teprve teď jim angličtina začala lépe jít a už musí odjíždět. Za týden všichni udělali kus práce. Někteří vyráběli magazín o Anglii, jiní spolupracovali s italskými studenty. Od učitelů jsme slyšeli jen chválu, hlavně na jejich zapojení se do výuky a komunikaci mezi sebou i s učiteli. Teď si každý odnáší certifikát od školy za týdenní kurz a snad i dobrý pocit sám ze sebe a své angličtiny. S učiteli jsme se rozloučili, poobědvali naposledy na školní zahradě a vyrazili na odpolední program.


Cesta nebyla dlouhá. Jeli jsme na okraj města Bournemouth, V obrovském sportovním centru nás čekalo pět instruktorů v helmách a horolezeckých sedácích. Aktivita dnešního odpoledne byla jasná a přeplněná adrenalinem. Rozdělili jsme se na menší skupinky a postupně zkoušeli vše, co lanové centrum nabízelo. Jedna ze skupin se snažila zdolat lezeckou stěnu, jiná trénovala v menší výšce visuté překážky. Po této "rozcvičce" už ty nejodvážnější čekaly překážky ve výšce 10m. Všichni jsme si užívali skvělého počasí ve spojení s adrenalinovou zábavou a odpočinkem v parku.

Snad na vás z fotografií také trochu adrenalinu přeskočilo :-) My jsme se rozhodli adrenalinově pokračovat a zajeli jsme do nedalekého centra na nákupní maraton. Startovalo se na parkovišti u Oceanária, kde jsme byli první den. Trasa vedla přes park okolo vyhlídkového balónu až na náměstíčko v Bournemouth. Z něj se cesta rozdělovala několika směry. Ten hlavní byl směr Primark a Poundland. Zbytek odkloněn na Top Shop a T.K. Maxx. Pak už jen nacpat do košíku, co se líbí (Naty to Agi: "Ber všechno, co se ti líbí, pak to probereme.":-), párkrát zaběhnout do zkušebních kabinek a ven pro něco menšího či většího, vystát frontu u pokladen, a pak opět běh na náměstí a zpět skrz park až ke žlutému autobusu. Uf. Až neuvěřitelné sportovní výkony...a těch trofejí. Bylo co ukazovat cestou ke škole a snad i někdo zvládnul poslouchat a zapamatovat si instrukce na zítřejší den a všichni se sejdeme před školou ve shodném čase se zbalenými kufry a obědovým balíčkem od rodiny. To budeme potřebovat opět držet palce (s počasím se vám to povedlo).